Roland Freisler | |
---|---|
Narození | 30. října 1893 Celle, Německé císařství |
Úmrtí | 3. února 1945 (ve věku 51 let) Berlín, Nacistické Německo |
Místo pohřbení | Dahlemský lesní hřbitov |
Alma mater | Univerzita Jena |
Povolání | soudce, politik, advokát a právník |
Ocenění | Železný kříž |
Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
Choť | Marion Russegger (1928–1945) |
Děti | 2 |
Rodiče | Julius Freisler Charlotte Auguste Florentine Schwerdtfeger |
Příbuzní | Oswald Freisler (bratr) |
Funkce | Judge of the People's Court (1942–1945) člen Reichstagu Nacistického Německa Member of Landtag of Prussia |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Roland Freisler (30. října 1893, Celle – 3. února 1945 Berlín) byl německý soudce, jeden z vrcholných představitelů nacistické justice. Za Hitlerovy vlády byl nejprve státním sekretářem Říšského ministerstva spravedlnosti a posléze předsedou Lidového soudu (1942–1945). Podílel se na nacistickém přebudovávání německé justice, které vnutil zásadu, že Hitlerova vůle a program jeho strany jsou důležitější normou než samotné zákony, a zbavil funkce ty soudce, kteří se tomu odmítli podřídit.
Ve druhé funkci vedl celou řadu vykonstruovaných procesů s odpůrci Hitlerova režimu a byl zodpovědný za tisíce justičních vražd. Pro své až nepříčetné projevy v soudní síni, kdy na obžalované řval, sprostě jim nadával a ponižoval je, byl znám též jako Zuřivý Roland.[zdroj?] Do dějin justice pak vstoupil pod označením kat v taláru.[zdroj?]
Mezi lidmi, které osobně poslal na smrt, byli například členové Bílé růže či atentátníci na Hitlera. Na smrt poslal také například Elfriede Scholzovou, sestru spisovatele E. M. Remarqua[1][2] a Julia Fučíka, českého novináře a člena komunistického odboje.[3]